Nevstoupíš dvakrát do téže řeky

Asi by bylo přesnější napsat "nevjedeš dvakrát na tutéž cestu".

Kdysi jsem jezdil na kole, docela dost a docela rychle. Padesát kilometrů denně nebyl problém a cestu z Chrudimi do Hrochova Týnce dát za deset minut taky ne. Míval jsem vylepšený Favorit, odlehčený rám, jak se tehdy označoval za F1, pologalusky a vůbec jsem měl pocit, že to kolo jede skoro samo. Kopec? Žádný problém. Když nebyly náhradní díly na kola, vydali jsme se s kolegou do Rokycan. Na kole.

Nedávno jsem objevil na inzerci podobný rám a tak jsem se pustil do totální rekonstrukce kola. Opískovat a nalakovat rám v profesionální lakovně, nakoupit veškeré komponenty. Kolo vypadalo krásně, ale ani stín pocitu z tehdejší jízdy. Kolo bylo vratké, jízda nepohodlná, kopce jsem musel dřít jako kůň. Ale pak jsem na to přišel. Rozdíl dělá třicet let a třicet kilo...

Favorit po rekonstrukci